Počasí v červnu

Červen v lidové meteorologii

Stejně jako měsíce předešlé, je i červen měsícem přelomovým. Hned 1. června začíná meteorologické léto a 21. června začne léto astronomické, kdy je na severní polokouli nejdelší den a na jižní naopak nejdelší noc. Zatímco v severních částech České republiky si právě v tento den mohou lidé užívat takřka 16,5 hodin slunečního svitu, na jihu se musí spokojit s dnem asi o 20 minut kratším. Ve všech oblastech s nadmořskou výškou přibližně 600 m a nižší rovněž během června začíná vegetační léto, které je charakterizováno průměrnými denními teplotami nad 15 C°. Ti, co žijí ještě výš, se vegetačního léta dočkají buď v červenci anebo se jej nedočkají vůbec: v nadmořských výškách nad 1100 m totiž toto období obvykle vůbec nepřichází, takže tam vegetační jaro přechází přímo ve vegetační podzim. Z hlediska klimatického je však pro červen tím nejtypičtějším projevem příchod a začátek letního evropského monzunu, zvaného lidově Medard, jehož první vlnu lze s poměrně vysokou pravděpodobností očekávat na konci první červnové dekády, nezřídka se objevuje v právě v den, kdy sv. Medard slaví svůj svátek, tj. 8. června.

První červnové dny však ještě obvykle bývají pod vládou tzv. fortunátského jara, které je obdobím poměrně teplým a v dlouhodobém průměru srážkově nevýznamným. Přestože právě v tomto období začíná bujně růst i na teplotu ta nejnáročnější vegetace, bez vláhy by si života dlouho neužívala. V tu chvíli přicházívá jako na zavolanou Medard, kteréžto období bývá typické vpády chladnějšího oceánského vzduchu nad prohřátý evropský kontinent a z toho vyplývajícími vydatnými srážkami. Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na několik dešťových vln, které jsou od sebe vzájemně odděleny suššími časovými úseky.

Na konci první červnové dekády se dostavuje s pravděpodobností okolo 65% první medardovská vlna, pro kterou se vžil název vítské deště (Vit má svátek 15. června). Svého vrcholu pak toto období obvykle dosahuje v polovině měsíce. Na přelomu druhé a třetí červnové dekády bývá toto deštivé období přerušeno aloisským létem (Alois má svátek 21. června), které se objevuje s pravděpodobností blížící se 70%. Jde o období poměrně teplé a na rozdíl od předešlého srážkově dosti nevýrazné. Protože však „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“, nastupuje již po několika dnech druhá medardovská vlna v podobě svatojánských dešťů (podle svatého Jana Křtitele, jenž se slaví 24. června), kteréžto období se objevuje s pravděpodobností okolo 60% a trvá obvykle takřka až do konce měsíce. V životě našich předků hrálo právě toto období velmi významnou úlohu. Dodnes se můžeme setkat s takovými obraty, jako jsou svatojánské bouřky či svatojánské povodně, dodnes si můžeme koupit svatojánské byliny nebo svatojánské masti. Tehdy, za těch starých časů, se věřilo, že některé byliny ztrácejí právě po svátku sv. Jana Křtitele svou sílu a moc a proto jejich sběr právě nyní vrcholil. Mezi zvlášť významné svatojánské byliny patřil např. bez černý. Lidé natolik věřili v jeho léčivé účinky, že dokonce během svatojánského času uléhali pod jeho keře, neboť věřili, že „kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí“ (jak praví jedno přísloví). Současného vědou odkojeného člověka samozřejmě nic podobného ani ve snu nenapadne a nad hloupým jednáním neznalých předků se musí jen pousmát. Kupodivu to však byla právě věda, která prokázala, že mimo jiné právě v bezu se nachází látky se značně antibakteriálními účinky a že tyto látky jsou z rostliny uvolňovány i do okolí.

A jsme na konci měsíce června, kdy by druhá medardovská vlna měla býti ukončena teplým a srážkově chudším pavlovským létem. Uvidíme ale, jestli to tak opravdu bude.

Ať se vám červen vydaří.

(Informace převzaty převážně z knihy: Velký pranostikon od Zdeňka Vašků, nakl. Academia 1998)