Počasí v červenci

Červenec v lidové meteorologii

Přesně půl roku po nejchladnějším měsíci přichází červenec, jenž je v dlouhodobém průměru naopak měsícem nejteplejším. Pouze přibližně v každém třetím roce z deseti je teplejším měsícem červen nebo srpen. Sedmý měsíc v roce drží ještě další primát: statisticky se právě v červenci vyskytuje nejvíce bouřek a krupobití. Celý červenec tak bývá ve znamení vysokých a ještě vzrůstajících teplot a obvykle i vydatných až přívalových srážek typických pro pokračující vlhké medardovské období, které začalo již v měsíci předešlém.

Červencového Medarda lidová meteorologie rozdělila na dvě období převážně deštivá a dvě mezidobí obvykle sušší. Přestože do prvních červencových dnů může zasahovat ještě teplé a srážkově chudší červnové pavlovské léto, přicházívá zpravidla hned počátkem měsíce s pravděpodobností okolo 60% třetí medardovská vlna zvaná prokopské deště (sv. Prokop se slaví 4. července), která končívá až na konci první červencové dekády. Že toto období nemusí přinášet je nevinné přeháňky mají jistě ještě mnozí v živé paměti. Vždyť právě na sv. Prokopa v roce 1997 začaly prudkými lijáky ničivé povodně, které zasáhly podstatnou část Moravy a Slezska a které byly na naše území jednoznačně nejničivější v minulém století. Povodně tehdy zasáhly takřka třetinu území České republiky, zaplaveno bylo 575 obcí, totálně bylo zničeno téměř 1500 domů a více než 18000 jich bylo silně poničeno, zahynulo okolo 300000 kusů hospodářských zvířat a dokonce i 60 lidí. V této souvislosti jistě stojí za zmínku, že den sv. Prokopa byl v lidových pranostikách považován vždy za den obzvláště nešťastný (“Na svatého Prokopa se musí někdo utopit, oběsit nebo být zasažen bleskem“ říká např. jedna z pranostik). Mějte se proto v tento den na pozoru, zejména se doporučuje omezit veškerou činnost a vyhýbat se nebezpečným místům.

Na konci první červencové dekády bývá deštivé počasí vystřídáno relativně sušším a teplým markétským létem (Markéta má svátek 13. července), které se dostavuje s pravděpodobností převyšující 70%. Zároveň s markétským létem začíná dle lidové meteorologie i delší období, které pro výskyt největších veder nese příhodný název psí dny. Za psí dny bývá nejčastěji považováno období od poloviny července do poloviny srpna, často však je ztotožněno s dobou od 22.7. do 23.8., kdy se Slunce nachází ve znamení Lva.

V druhé polovině druhé červencové dekády přicházívá s pravděpodobností okolo 60% jedna z nejvýraznějších medardovských vln, kterou naši předci nazvali magdalénské deště (sv. Magdaléna má svátek 22. července). Toto období obvykle mívá dva vrcholy, první okolo 20. července a druhý asi v polovině poslední červencové dekády. Podobně jako deště prokopské bývá i toto období v některých letech provázeno mimořádně silnými srážkami a následnými katastrofickými událostmi.

Na přelomu července a srpna deště ustávají a s pravděpodobností okolo 70% se dostavuje pravé vyvrcholení psích dní a léta vůbec, léto svaté Anny (která slaví svátek 26. července). Charakteristické pro toto období je horko a parno až k padnutí, o čem svědčí i fakt, že právě v této době byla naměřena na našem území vůbec nejvyšší teplota, která činila 40,2 °C (konkrétně se tak stalo 27. července 1983 v Praze Uhříněvsi). Všichni (snad kromě některých politiků) vědí, že po dosažení vrcholu následuje pád. Nejinak tomu bývá i se srpnovými teplotami. Jste-li tedy milovníkem či milovnicí parných dní, užívejte si právě teď.

Přeji vám krásný červenec plný slunce.

(Informace převzaty převážně z knihy: Velký pranostikon od Zdeňka Vašků, nakl. Academia 1998)