Můj profil

Jestli má být důvěra v mou osobu jako astroložky a mám li něco dát svým žákům a klientům musím se tak trošku vyspovídat

a dát o sobě vědět. Napsat něco jako životopis ? Tak ja se o to pokusím. Nedokážu psát o sobě  co všechno umím a také neumím se prodat, ani se nějak chválit, kam až jsem to studiem věd okultních dotáhla, jaké školy vystudovala. Pŕece jenom

spomenu jak jsem se vydala na studium astrologie do Prahy a jak se to všechno stalo. Předtím než jsem se dobrovolně odebrala z hlavného města Slovenska z Bratislavy do absolůtneho ticha do hor Šumavy, kde Trojmezí dává středobod tři státu Čech, Rakouska a Německa, kdy jsem opustila svou drahou rodinu a sourozence a kulturní život krásneho města na Dunaji tak v tu chvíli jsem si potřebovala naplánovat cestu do Prahy jako bratislaváčka, která v tom šumavském zapomění najednou pozbyla

pevnou pudu pod nohama apotřebovala vejít do společenství lidí, kteří mají paranormální zkušenosti, jako já, abych neměla pocit

vyčlenění z místního obyvatelstva jenom pro své sklony odhalit věci dopředu. Nejenže jsem tam vychovala sve dvě děti ale v tom kraji šumavském jakoby se mi zastavil čas. Nemohu říct, když se podívám zpátky, že to bylo marné, nebo že jsem ztratila čas ale pak jsem jakoby kolem sebe začala zrychlovat události a děje jakoby natruc zastavení času. Má rodina, moji rodiče přicházeli za mnou starší a starší a má sestra a bratr mě také vídali jen tu a tam, když přijeli nebo jsem mohla za nimi přijet já.

Nebylo co dělat v tomto zasněnem kraji než pěstovat mrkev na zahradě a věnovat se bylinkám na každou nemoc. Jižní vítr od Alp nebyl zrovna teplý a drsnost Šumavy spotřebovala mé síly mládí i v boji o zdraví svého i mích dětí. Prvotní zájem byl přežití

a léčení sebe, své rodiny a přátel. Po těch zázracích přírody jsem byla docela znepokojena tým darem a musela jsem tedy hledat

odpověď a vešla jsem tedy do pražské astrologické školy Hvězda v roku jejího založení 1995. Pozvánka do školy byla na stránkach

Astro časopisu, který se tenkrát prodával za 5 korún českých a ja hledala možnost spojení do Prahy, abych se z toho zapadlého kraje mohla do školy dostat v jeden den a také v ten samý den se ze školy vrátit. A to se povedlo. Jezdila jsem v sobotu do školy a z Roztyl zase nazpátek, jo to až později než můj spoj přehodili z nádraží Florenc na Roztyly.

Byla to radost, vymetala jsem pražská knihkupectví, když jsem dostala peněžití dar od maminky tak to byli astrologické knihy.

Zpočátku jsem si kupovala složité knihy pro pokročilé a nešlo mi to do hlavy, četla jsem pořád dokola než jsem začala zcela od základů. Dodnes mé knihy jsou mi největším darem a dodnes každý večer usínam obložená astrologickou literaturou je-likož čas chce své. Možná tomu nebudete rozumět ale knihy maji výhodu v tom, že stránky papírové jsou vyrobene ze dřeva stromů a když čtete knižku dotýkáte se přírody a pak moudrostí myšlenek autora. Číst knihy on-line přes počítač mne bolí celé tělo a již musím nosit brýle -abych knihy mohla číst.

Tedy knihy jsou dobré na to, když něco v nich nepochopíme hned a vracíme se k ním několikrát, pak se nam rozsvíti ve správny čas na správném místě, pro to je dobré mít svou dobrou odbornou astrologickou knihovnu.

Tak tedy v Prahe jsem si přišla na své. Učitel Jirka Sehnal jako psychotronik a léčitel byl jasnou hmotnou bytostí, kterí uměl to co ja a samozřejmě tenkrát víc, takže konečně jsem si oddechla, že nejen já mám  ten výjimečný dar ale umění psychotroniky ovládá více lidí. S bylinkami to bylo o potvrzení a správnosti. No a vedle pána Jirky tam byla ještě Eliška Landovská učitelka astrologie narozená ve znamení ryb. Mě mohlo být tenkrát 35 let a jí asi o tři roky méně. Méla velké duchaplné zasněné oči jak to zrozenci ve znamení ryb mívají a dlouhé blonďaté vlasy které se vlnili jako vodopád.Její Neptun v desátem domě nativity ji předurčoval k výuke věd okultních a tak nás také zasvěcovala i do tarotových karet. Jako obrázky a výklad symbolu mne očarili

ale nestala se ze mne vykladačka karet i když některé mám a ráda má ty, které jsou propojené z astrologickými symboly.

Tato směsice okultních věd byla docela správná neboť princip jejich studia nás posouval v pochopení souvislostí symbolů a propojení v numerologii čísel s planetami, tarotové karty s numerologii a astrologii.

Pokud si spomínám byli jsme žác,i kteří se potkali také s výtvarníkem panem Procházkou, kterí maloval obrazy a měli to být jeho obrázky tarotových karet jeho filozofie a symboly na obrazech, tvary a barvy a výklad. Moudrosti které jsem si dovezla spátky na Šumavu.

To byla jedna část mého života, druhá cesta jakoby na východ od místa směr České Budějovice, kde jsem strávila 5 let v jakémsi starém bytu z minulého století, kterému se otvírali okna do největší križovatky města a kde jsme se jako rodina nadýchali

plynu z fýfuku aut a docela onemocněli. Naše rajské bydlení na Šumave udržujeme a vše v bytě zůstalo jak jsme před osmi lety opustili. Budějovice a bydlení v centru bylo romantické ale churaveli jsme jako většina obyvatel velkých měst a žili ve shonu

a lítaní takže jsem astrologii dočasně opustila nebylo možné v tom hluku a nedýchátelném prostředí cokoliv prostudovat a objevit

dudiž jsem žila spotřebným životem a v noci usínala se špuntami v uších. Vysvobození přišlo když se pronájemce rozhodl byt prodat, nevím proč ho neprodal nám ale asi by to nebyla žádná sláva s tím vzduchem. Budějovice jako jediné město ma zhuštěnou dopravu a že je to město v kotlině má nedýchatelný vzduch neboť městu nevybudovali obchvaty jak to v jiných městech udělali. Není žádna víjimka vidět ležicího člověka na zastávke ne že by byl opilí ale prostě z toho vzduchu sebou sekne

a vypadá jako mrtvý. Sanitky a požárné a policejní autá se svými hukačkami mne dostatečně zostresovali, jak těžké bylo si zvykat na ten hluk, v tak velkém kontrastu s tichem ze Šumavy.

Na oplátku běhat pod Rabštejnskou věží a dívat se na bílou věž nejen na černou bylo zase jiným zážitkem. Vysedávala jsem

na soutoku Vltavy a Malše a koukala na racky to mi alespoň přiblížilo částečně Šumavu. Čas běžel a moji obdivovatele chtěli po mne horoskopy, psala jsem je svým přátelům a přátelům přátel.

Teď v současné době bydlím v Hluboké nad Vltavou v Municích a zvykám si na nový domov, koupili jsme si tam na hypotéku dům

neboť ten náš byt v panelovém domě naŠumavě nám ještě neprodali a je obecní a nám čas běží a jako důchodci by sme si ho už ani nekoupili. Tak  mám pořád dve bydla a docela mne zatěžuji ale Hluboká je kraj lesu a se svým zámkem a přírodou i když trochu jinou- po cykloztezkách lítají bažanti, co se nechtějí nechat zastřelit myslivcami a golfové hřiště zaplavuje velká voda,

přesto má svou tichou romantiku než hektické Budějovice. Tady opět začínám tvořit ve vědach astrologických a pokud mi dá hvězdny osud zde konec tak tomu tak bude. Přesto mé pendlování z Bratislavy na západ a teď zase na východ jakoby nemělo konec, snad mne osud dožene zpátky do Bratislavy ? I to může být. Možná to stěhování je můj osud.

Uran v devátem domě dalekých cest v mém horoskopu mne bude hnát pořád na cesty a můj Neptun vládce horoskopu jako vládce moří mi dá loď bludného holanďana v konjukci s Lunou a v dobrých aspektech s planetami instinkt dobrého dočasného zakotvení. Toť můj profil. Napsaný v práci, kde jsem se dobrovolně zavřela na 38 hodin.